Přeskočit na hlavní obsah

První australský "regionální klenot" vinařského obra TWE je na trhu. Jmenuje se The Stag

Australský klenot jde na trh

Letos v únoru vedení australského vinařského gigantu a druhého největšího pěstitele révy vinné na světě Treasury Wine Estates (TWE) představilo novou strategii. Spolu se svými slavnými globálními značkami začne podporovat své skvělé regionální značky. "Věříme, že našich devět značek představuje to nejlepší z regionálních australských vín jak co do rozmanitosti, tak co do kvality regionu," řekl tehdy Christian Sim, nově jmenovaný generální ředitel pro regionální vína.
Včera TWE představilo novou řadu vín vinařství St Huberts Vinayard z Yarra Valley ve Victorii, které do této řady "regionálních klenotů" patří. Řada vín s názvem Hubert the Stag zahrnuje Chardonnay a Shiraz, obě produkovaná v klasicekém stylu chladného klimatu, jejichž hrozny pocházejí z Victorie a jejich ceny se pohubují kolem 22 AUD.

The Stag zahajuje

Angus McPherson, ředitel TWE pro Austrálii a Nový Zéland, řekl, že uvedení The Stag je jednou z nejvýznamnějších inovací z portfolia "regionálních klenotů" tento rok, která se má zaměřit na růstové příležitosti pro tato australská ikonická vína.
"Když jsme v únoru oznámili strategii "regionálních klenotů, zavázali jsme se k oživení řady našich oceňovaných regionálních vín, která mají silné kořeny a vinařský rodokmen, ale dosud neodhalila svůj potenciál," řekl McPherson. "Start řady The Stag je přímým důsledkem této strategie a uvedení tohoto portfolia na trh už realizoval náš specializovaný tým."

Značka cílí na zkušené muže

Využití reputace St Huberts má za cíl udržet pozornost starších spotřebitelů, ale podle TWE je nová řada zaměřená na mladší generaci městských mužů, kteří už mají o víně přiměřené znalosti.
"Toto víno se vyrábí v pravém stylu St Huberts, ale zaměří se na 28. až 40. letého muže, který chce rozumět tomu jak se víno pije a hledá moderní, ale autentickou volbu," řekl McPherson.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania