Přeskočit na hlavní obsah

Freixenet bude na prodej. Je jen otázka, kdo a za kolik si ho koupí

Freixenet s dramatickým poklesem

Kvůli svému zájmu o koupi rodinného španělského producenta šumivých vín Freixenet dostal podle dřívějších informací producent Henkell & Co., dceřiná společnost německého gigantu Dr. Oetker, ekonomické údaje o jeho hospodaření. Ty teď unikají na veřejnost a uniklé údaje budou mít vliv na cenu případné transakce, která se dříve odhadovala na 300 milionů EUR.
Před krizí 2007/2008 hospodařil Freixenet se ziskem ve výši 30 milionů EUR ročně. Pokles zájmu na zahraničních trzích, zejména ve Francii, Argentině a Austrálii, byl natolik velký, že se zisk propadl na 2,2 milionů EUR ve finančním roce 2014/2015. Očekává se, že v roce 2015/2016 bude Freixenet hospodařit se ziskem ve výši 4 miliony EUR.

Srovnání s dalšími producenty Cavy

Špatnou finanční situaci Freixenet způsobují podle interních zdrojů také vysoké mzdové náklady jejích 2200 zaměstnanců po celém světě. 
Ve srovnání s roční produkcí asi 200 milionů lahví a 2200 zaměstnanci společnosti Freixenet vyrábí García Carrión své Cavy Jaume Serra kolem 50-100 milionů lahví s 50 zaměstnanci, srovnávají španělský trh pozorovatelé.

Obtížné financování

Rodiny Hevia Ferrer a Ferrer Bonet drží každá 29% akcií ve společnosti Freixenet a chtějí je prodat, protože si myslí, že společnost již není konkurenceschopná. Rodina Ferrer Noguer drží 42% akcií a prodat je zatím za žádnou cenu nechce. Naopak žádá u španělských bank půjčku ve výši téměř 120 milionů EUR, který by jí umožnila koupi 58% dalších dvou větví rodu a stát se tak jediným akcionářem společnosti Freixenet. To ale vzhledem ke špatnému hospodaření společnosti nemusí být vůbec snadné.

Henkell bojuje

Komu uniklé informace nahrávají je tak poměrně zřejmé. A že kupní cena za celou transakci třetiny miliardy EUR nedosáhne, také.
Začlenení Freixenetu pod křídla rodinného holdingu Dr. Oetker vedle jeho mnoha dalších producentů šumivých vín po celém světě včetně českého Bohemia Sektu je - zřejmě - na spadnutí.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania