Přeskočit na hlavní obsah

Vinice na střeše v New Yorku

Vinice z výhledem na Brooklyn Bridge

Mladá společnost Rooftop Reds vysázela 42 keře révy vinné na střeše budovy v průmyslové části jižního Brooklynu a plánují z nich vyprodukovat 300 lahví vína za rok.
Na vinici jsou vysázeny Merlot, Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc, Malbec a Petit Verdot a první sklizeň je plánována už na letošní podzim. "Chtěli jsme obnovit městský prostor způsobem šetrným k životnímu prostředí," řekl AFP Devin Shomaker, jeden ze spoluzakladatelů. Spolu se svým bratrem Thomasem a přítelem a vinařem Chrisem Papalia, se stali městskými vinaři poté, když vystudovali obchod a vinohradnictví.

První pokusy

V roce 2013 vysadili pilotní vinici na střeše bytu Thomase Shomakera, aby posoudili kvalitu ovzduší v Brooklynu, a následně projekt financovali prostřednictvím crowdfundingové kampaně a s podporou investora a obchodního partnera, vinaře z Finger Lakes ze severní části státu New York.
Od podzimu 2015 tito tři mladí lidé paralelně s výsadbou vinice organizují na střeše soukromé akce a ochutnávky. Prostor je zařízen jako showroom s velkým barem, stoly a houpacími sítěmi.

Newyorská vinařství

Partneři prodávají v současné době pod svou značkou dvě bílá vína a jedno rosé pěstované a vyráběné ve vinařství svého partnera z Finger Lakes a plánují rozšířit své vinice na další střechy v Brooklynu.
"Stát New York je třetím největším producentem vína ve Spojených státech," říká Thomas Shomaker. "Chtěli jsme trochu podpořit místní spotřebu, protože jen velmi malé procento vín zkonzumovaných v New Yorku pochází z newyorských vinic."
Se svým projektem se tak připojují k vinařství Village Winery Club, které provozuje Matt Baldassano ve svém bytě v NYC v East Village.


Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania