Přeskočit na hlavní obsah

Syntetické víno startuje. Dom Pérignon za 50 dolarů

Obracejí vodu ve víno

Na webu New Scientist včera publikoval Chris Baraniuk článek o startupu Ava Winery ze San Francisca, který produkuje víno bez hroznů a kvašení - jednoduše tak, že zkombinuje aromatické sloučeniny a etanol.
"Za 15 minut můžeme obrátit vodu ve víno," říkají jeho zakladatelé Mardonn Chua a Alec Lee. Jejich myšlenka tak jde mnohem dál, než nápad odvážné šestice zakladetelů ze španělského startupu produkovat modré víno.
Na tento nápad přišli při návštěvě kalifornského vinařství Chateau Montelena v Napa Valley v roce 2015. Tam viděli ikonické Chardonnay, které při známé Pařížské degustaci vín v roce 1976 porazilo slavná francouzská Chardonnay.
"Byl jsem uhranutý touto lahví," říká Chua. "Nikdy bych si nemohl dovolit láhev, jako je tato. Tak jsem začal přemýšlet."

Kvašení není nutné

Ava Winery, New Scientist
Tradičně je víno vyrobeno kvašením hroznů - kvasinky přemění cukry z hroznové šťávy na alkohol. Během tohoto procesu také vzniká několik set aromatických i chuťových látek. Lze to udělat i jednodušeji?
V průběhu dalších dní začal Chua zkoumat, jak kombinovat alkohol se sloučeninami s ovocnou chutí a vůní, jako je ethylhexanoát, která má ananasu podobnou vůni. Počáteční produkt byl monstrózní, říká. Ale už po šesti měsících si Chua a Lee myslí, že produkují velmi slušné experimentální syntetické víno, které výborně napodobuje chuť italského šumivého vína Moscato d'Asti. A teď se pouštějí do produkce napodobeniny Dom Pérignon Champagne.
Jejich tým proto s využitím plynové chromatografie, hmotnostní spektrometrie a dalších nástrojů analyzoval složení vín jako jsou Chardonnay, Champagne nebo Pinot noir, aby identifikoval klíčové molekuly způsobující jedinečnou chuť a vůni. A pak správné molekuly ve správných proporcích smíchali.

Toto není cesta, říkají odborníci

Tony Milanowski, vinařství odborník na Plumpton College ze Spojeného království, o této cestě pochybuje. Některé aromatické sloučeniny, jako jsou mastné kyseliny a estery, se jen obtížžně mohou rozpustit ve vodě. Obvykle je produkují kvasinky a mikroby, které jsou při kvašení přítomny, a postupně uvolňují chemické látky ve formách, které jsou schopné se smísit s jinými přítomnými sloučeninami.
Ale Chua a Lee se nadají odradit. "Velkým tajemstvím je, že většina sloučenin ve víně nemá žádný znatelný vliv na chuť nebo vůni," říká Lee.

Startuje klasické šampaňské

"Klasické Champagne bude stejné, ale podstatně levnější," říká Lee o své metodě, která nahradí pěstování hroznů, kvašení i dlouhodobé zrání. Už v létě plánují dodat zákazníkům první várku 499 lahví Dom Pérignon Champagne za 50 USD, které by jinak stálo několik set dolarů.
Je pravděpodobné, že tato snaha se setká s houževnatým odporem klasických vinařů i výzkumníků.
"Abych byl upřímný, je to nesmysl," říká Alain Deloire, ředitel australského National Wine and Grape Industry Centre z Charles Sturt University, který pracoval i pro Moët & Chandon. Tvrdí, že krajina a místo původu, kde hrozny rostou, mají nezastupitelný vliv na výsledný nápoj a že spotřebitelé hledají právě tohle.

V cestě stojí i legislativa

První překážkou je, že syntetické víno nebude smět být označené na etiketě jako "víno". Existují totiž přísná pravidla o označování produktů, která v v Evropě vylučují, aby se takto označoval jiný produkt, než nápoj zkvašený z hroznů révy vinné. Ve Spojených státech je definice poněkud širší, která pod toto označení dovoluje zařadit i ovocná vína. Ani v jednom případě však vína syntetická.
Zajímavé užití syntetických vín předpovídá francouzský vinař Julien Miquel, který se domnívá, že by se tak mohla znovuobjevit vína z již dávno vypitých klasických ročníků. "Zvědavost, jak dobře tato vína napodobí, by mohla být zajímavou příležitostí," říká.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania