Přeskočit na hlavní obsah

Krymská vinařství na ruské soutěži v Krasnodaru jako na české v Lednici

Ruská soutěž?

Soutěž Jižní Rusko - předávání ocenění
V rámci veletrhu Vinorus.Vinoteh se každoročně v Krasnodaru koná vinařská soutěž "Jižní Rusko". Tato soutěž a hodnocení vín se podle organizátora koná podle pravidel Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV). Letošní hodnocení probíhalo ve dnech 25. a 26. dubna a hodnocení celkem 218 přihlášených vzorků se účastnili jak ruští tak zahraniční experti, enologové, konzultanti a vinařští žurnalisté.
26.dubna organizátoři vyhlásili výsledky s celkem devětašedesáti "ruskými" medailisty, když Zlaté medaile dostalo 29 vzorků, Stříbrné 35 a Bronzové 5.

Ruské autochtonní odrůdy

"Téměř všichni účastníci této soutěže prokázali velmi dobré výsledky. Kromě toho byla významná část všech předložených vzorků z ruských autochtonních odrůd. Proto Svaz pěstitelů a vinařů Ruska zřídil speciální ceny za nejlepší autochtonní bílé a nejlepší autochtonní červené víno," řekl Leonid Popovich, předseda ruského Svazu. 
Z evropského úhlu vypadá poněkud kuriózní tabulka oceněných vín takto

Южная Россия 2016 Gold Silver Bronze Total
Russia 20 30 4 54
Sevastopol
2
2
Krym 9 3 1 13
Total 29 35 5 69

Diplomacie

Diplomaticko politická odbočka směřuje nejprve ke statusu Sevastopolu a Krymu, kdy obě oblasti jsou de iure stále součástí Ukrajiny, ta je ale de facto nekontroluje a státní moc zde od mezinárodně neuznaného referenda z roku 2014 vykonává Rusko. Z pohledu EU tedy z 69 medailí patří ruským vinařům 54 a ukrajinským 15. Ale z pohledu Ruska - a také podle mínění organizátorů české soutěže Oenoforum - je všech 69 medailí ruských.

Kdo porušuje pravidla OIV?

Nicméně tato krasnodarská soutěž by se mohla konat pod záštitou a podle pravidel OIV, podle kterých nejméně 15% vzorků má pocházet z jiných zemí, než je země pořádající. To by ovšem museli organizároři připustit, že vína z Krymu i Sevastopolu jsou ukrajinská. Pravidla OIV sice dovolují, aby organizátoři soutěží pravidla OIV převzali zčásti nebo zcela - pak ale musí vynechat jakékoli zmínky nebo odkazy na OIV i na její logo, název nebo zkratku.
Štítky:

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.
Pokračovat+

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben
Pokračovat+

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania
Pokračovat+