Přeskočit na hlavní obsah

Maroko chce uspět i na světovém trhu

Vinařské Maroko

Maroko bylo jedním z vinařských center Afriky a v roce 1950 bylo třetím největším exportérem vína. Ale po získání nezávislosti v roce 1956 byla většina vinic znárodněná a chátrala.
Obnova sektoru začala až v roce 1990, kdy král Hassan II., který studoval na univerzitě v Bordeaux, pozval francouzské specialisty a přitáhnul mezinárodní investory. Proto také podnikatel Brahim Zniber získal 1.100 hektarů, na kterých založil Les Celliers de Meknès, největší vinařství v zemi.
V současné době je Maroko po Jižní Africe druhým největším africkým exportérem vína. Ale rozdíl je výrazný: jen 52.000 hektolitrů proti 4 milionům jihoafrických hektolitrů, jak uvádí Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV). Země produkuje z 50 tisíc hektarů vinic asi 350 tisíc hektolitrů vína ročně a vinařský průmysl zaměstnává 20.000 lidí.

Růst prostřednictvím exportu

Degustace v Celliers de Meknès
Podle nynějšího krále Mohammeda VI., syna krále Hassana II., vinařský průmysl ale jen stěží dostane podporu od státu a zůstane silně zdaněn. Navíc síť supermarketů Marjane přestala v roce 2014 prodávat obyvatelům této muslimské země alkohol, když i bez tohoto vlivu je spotřeba vína pouhých 1,7 litru na osobu. To je důvod, proč maročtí vinaři doufají, že rozšíří své aktivity na zahraničních trzích.
Les Celliers de Meknès zatím exportují pouze 5% své produkce, ale snaží se tyto objemy zvýšit. Kromě Evropy se vinařství zaměřuje na Spojené státy, Asii a ruský trh a účastní se proto světových vinařských soutěží - na Vinalies 2015 získala jejich vína stříbrnou a zlatou medaili.
Marocké pěstitelství je šetrné k životnímu prostředí, protože horké klima je dostatečnou ochranou révy a umožňuje se vyhýbat užití herbicidů a dalších chemických látek při jejím pěstování.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania