Přeskočit na hlavní obsah

Americká univerzita vyšlechtila novou odrůdu do horších podmínek

Itasca bude v lahvích za čtyři roky

University of Minnesota se věnuje šlechtění jablečných odrůd, ale v posledních desetiletích se zaměřila i na révu vinnou. Nyní oznámila vyšlechtění nové bílé odrůdy Itasca, která se tak připojuje k šesti existujícím univerzitním odrůdám pěstovaným speciálně pro výrobu vína. Ale ještě uplynou čtyři roky, než se objeví suchá bílá vína z odrůdy Itasca na pultech obchodů, řekl profesor Matt Clark. "A budou to lahodná suchá vína," řekl.
Zatímco jablka šlechtí univerzita už více než sto let, uvedl Clark, na révu vinnou se zaměřila až v osmdesátých letech minulého století. Cílem je šlechtit hrozny vhodné k pěstování v Minnesotě, kde musí být schopné odolat drsnějšímu počasí. Vzhledem k odolnosti Itasky, která dobře snáší i nižší teploty, můžou tyto hrozny zaplnit mezeru na severních pěstitelských trzích, kde by tradiční odrůdy nepřežily.
John Thull sklízí 1. října 2015 hrozny na univerzitní výzkumné vinici v Excelsioru, 
kde byla spolu s mnoha jinými vyšlechtěna i nová odrůda Itasca.


Elizabeth Brumley, Daily File Photo
Hrozny Itasky s nízkou kyselinou a vysokými cukry vznikly křížením odrůdy Frontenac gris s nejmenovanými minnesotskými divokými odrůdami, řekl Peter Hemstad, který tento projekt na univerzitě zahájil.

"Měli jsme tento cíl mnoho let a teď jsme konečně našli odrůdu, který dobře odolává chorobám, snáší nízké teploty a je základem pro velmi pěkné, neutrální bílé víno," řekl univerzitní pěstitel Jim Luby.

Odolné odrůdy jsou základem vinařského průmyslu

Pěstitelé na východním i západním pobřeží ale i v Kanadě pěstují univerzitou vyšlechtěné odrůdy, protože některé státy, například Vermont, nemají vlastní šlechtitelské programy, řekl Hemstad. 
Ekonomická analytička Brigid Tuck řekla, že očekává, že Itasca bude mít stejné rozšíření. Trh s vínem v Minnesotě v posledních několika desetiletích významně vzrostl - ze dvou vinařství v sedmdesátých letech minulého století na dnešních více než padesát. K tomu významně přispělo vyšlechtění odolné odrůdy Marquette, která tím pozdvihla místní vinařskou ekonomiku, řekla Tuck.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania