Přeskočit na hlavní obsah

Turci si v Turecku tureckého vína nepopijí

Významný producent hroznů a skoro žádného vína

Turecko je šesté na žebříčku světových producentů hroznů, ale jen 3% úrody se používá pro výrobu vína. Dlouholeté vinařské tradice vymírají.
Spotřeba čistého alkoholu je v Turecku 1,6 litrů na osobu a rok, což je jedna z nejnižších v OECD. Zástupci vinařského průmyslu dávají tento stav za vinu špatné byrokracii a krutým zákonům. Vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje povzbuzuje lidi, aby nepili alkohol, a pokud ano, pak pouze doma. Vláda proto výrazně zvýšila daně na výrobu raki, národní anýzové lihoviny pálené ze zkvašených vinných hroznů. Zdanění v oblasti vína není tak progresivní, ale i vinaři trpí tlakem státu.

Žádný marketing na víno

Vinice Kavaklıdere
Zákon přijatý v roce 2013 omezuje veškeré marketingové aktivity ve vinařském průmyslu: od reklamních a sponzorských smluv přes zákaz webové propagace až po degustace - ani ve svém vlastním vinařství je vinaři nemohou nabízet. 
Pro získání licence na provozování obchodu s alkoholem je nutné i roky shromažďovat množství různých dokumentů. Výsledkem jsou uzavřená vinařství nebo přechod na výrobu vinných moštů. 

Když už víno, pak na export

Nicméně někteří výrobci exportují, protože vláda, která se snaží snížit spotřebu alkoholu v zemi, podporuje vývoz vína do zahraničí. Podle analytiků a úspěchů na zahraničních vinařských soutěžích se kvalita tureckého vína v posledním desetiletí výrazně zlepšila, což zajišťuje poptávku zejména v Evropě. Odhaduje se, že v roce 2014 činil export tureckého vína 2,6 milionu litrů. 
Hlavními odběrateli tureckého vína jsou Belgie, Německo a Spojené království, kde žije početná turecká diaspora a provozuje se mnoho tureckých restaurací.
Štítky:

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.
Pokračovat+

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben
Pokračovat+

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania
Pokračovat+