Přeskočit na hlavní obsah

Možná už Bordeaux, Burgundsko a Champagne nebudou produkovat taková vína, jaká je proslavila.

Výjimečné suché ročníky

Vědci ze Spojených států na datech z Francie a Švýcarska zjistili, že globální oteplování mění podmínky pro výrobu vín špičkových ročníků. Podle studie zveřejněné před týdnem v časopise Nature Climate Change změnilo oteplování čtyři století platnou závislost výjimečných sklizní a pozdních období sucha.
Benjamin Cook, spoluautor studie a klimatolog z NASA a Columbia University, uvedl, že dřívější sklizně byly dlouho spojované s vysoce kvalitními ročníky vín.
Nejlepší ročníky byly definované bohatými jarními dešti následovanými horkým létem a pozdním obdobím sucha, což způsobovalo sklizeň asi o týden dříve než obvykle.

Změna po roce 1980

Ve své studii zjistili dramatickou změnu asi před 35 roky, od kdy již sucho není nutnou podmínkou pro dřívější sklizeň. "Po roce 1980 skutečně signál sucha mizí," říká Cook. "Došlo k zásadnímu posunu v klimatu, který změnil místní faktory."

Výzkumníci analyzovali čtyřista leté údaje ze západní Evropy o termínech sklizně a klimatických trendech zjišťované z letokruhů a z nových měření. Tyto informace porovnali s údaji o změnách kvality vín na základě dlouhodobých ratingů ročníkových vín z Bordeaux a Burgundska.
Elizabeth Wolkovich, spoluautorka a ekoložka z Harvard University, řekla, že jarní deště podněcují u vinné révy brzký růst. "Pozdější sušší podmínky přesouvají těžiště z vegetativního růstu směrem k větší produkci plodů," řekla.
Cook uvádí, že sucho způsobovalo zahřátí půdy jako podmínku dřívější sklizně. "Ale nyní už pěstitelé vinné révy nepotřebují sucho, aby půda dosáhla vyšších teplot."

Nové podmínky změní vinohradnickou mapu světa

Wolkovich podotkla, že tato změna ještě bude vinařský průmysl bolet, protože teplé ročníky budou pokračovat a vyprodukují dobrá vína. Ale příklad brzké francouzské sklizně - vlna veder v roce 2003, kdy se hrozny sbíraly měsíc před tradičním termínem - ukázal, že se tím nevyprodukují výjimečná vína.
"To může být ukazatelem, kam míříme," řekla.
Studie ze Spojených států o možném poklesu světové proslulosti francouzských vín se objevila uprostřed předpovědí, že by Čína, Tasmánie a Kanada mohly být nová vinařská centra pro Rulandské modré, že Burgundsko a Bordeaux v Cabernetu a Merlotu ztrácí a že kvalitu Champagne dožene produkce z jižní Anglie.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania