Přeskočit na hlavní obsah

Historie vinařského Porýní

Rheingau

V Rheingau-Hessen, rozprostírající se přibližně na území pravého břehu Rýna mezi městy Wiesbaden a Oberlahnstein se pěstuje víno již po staletí. Kolem roku 1130 dosáhl počet vinic po celém Německu svého vrcholu. Révou bylo osázeno 300.000 hekterů půdy, což je třikrát více než v současnosti.
Porýní, pohled z Niederwalddenkmal u Rüdesheim am Rhein
Rheingau je jedním z třinácti německých vinařských regionů produkujících jakostní vína Qualitateswein a Prädikatswein. Region pojmenovaný podle řeky Rýn se nachází ve státním celku Hesensko, západně od Frankfurtu nad Mohanem. Na severu je ohraničený zvlněným pohořím Taunus, na jihu sousedí s Rheinhessen a na západě a severozápadě Mittelrhein (Střední Porýní).

Dominance Ryzlinku

Ačkoliv Rheingau tvoří pouze 3 % z celkové plochy německých vinic, bylo již historicky zdrojem důležitých inovací v oblasti pěstování vína a není divu, že z této oblasti pochází několik celosvětově známých producentů vín jako je např. Schloss Johannisberg. Rheingau bývá též často nazýváno kolébkou odrůdy Riesling. Je zde 3.125 hektarů vinic, z čehož asi 80 % tvoří právě Riesling, cca 13% je Pinot Noir a dále se zde pěstují další burgundské odrůdy, jako např. Grauburgunder či Spätburgunder.

Podmínky pěstování

Zimy jsou zde mírné díky pohoří Taunus, které chrání oblast ze severu před studenými větry a léta jsou teplá. Geologické podmínky jsou rozmanité, v podloží se nachází především těžký terciární slín, břidlice, křemenec, žula, pískovec a jíl, půdy jsou hluboké, většinou vápenité, od písčité spraše nebo spraše, střední a hluboké fylity, na západě pak i břidlice.
Réva je zde pěstovaná v různých polohách a na rozdílných půdách a dává vínu velmi dobré vlastnosti. To znamená ve vyšších nadmořských výškách na zbytkových půdách stejně jako v dolní části Rýna na podloží sprašovitém a hliněném, kde vznikají vína aromatická, na sopečných podložích potom plná a silná a v kontrastu s půdou skořepinovou, která je ideální pro vína jemná.

Geisenheim

Všechny podstatné výzkumy půdy i odrůd provádí Výzkumný ústav pro sadařství a vinohradnictví v Geisenheimu, který se již od roku 1872 zabývá problematikou pěstování a výroby vína. Tento mezinárodně uznávaný institut vzdělává budoucí vinařskou elitu znalostními i praktickými programy. Jedním z významných přednášejících zde byl i profesor Hermann Müller ze švýcarského kantonu Thurgau, který zde vyučoval botaniku a v roce 1882 vyšlechtil křížením Ryzlinku rýnského a Madlenky královské odrůdu Müller-Thurgau ve Švýcarsku známou pod názvem Riesling x Sylvaner.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania