Přeskočit na hlavní obsah

Česko-rakouská a francouzská stopa v bulharském vinařství

Vinařství Bessa Valey

I ve východní Evropě je velký potenciál pro špičková vína. Na počátku je však třeba, aby se objevil odvážný investor a renomovaný vinař, který rozpozná správný terroir. Tato dobrá kombinace se povedla v případě bulharského vinařství Bessa Valley, kdy se spojil Karl-Heinz Hauptmann s dobrým citem pro investice s vinařem Stephanem Graf von Neipperg. Vína tohoto vinařství mohou být směle postavena v konkurenci proti velkým francouzským, poukazuje i Robert Parker. Pravidelně dosahují kolem 90 ze 100 bodů - i proto jsou považována za vynikající.
Po pádu železné opony byli první, kteří přišli do Bulharska pěstovat víno. Když měli úspěch, přilákalo to i další. A to i vinaře s velmi dobrou pověstí jako například Francouze Michela Rollanda z vinařství Château Le Bon Pasteur v Pomerolu. Jednoho z nejlepších a nejvíce kreativních na vinařské scéně. Některá z nejdražších vín (i 400 EUR za láhev) pocházejí právě od něho.

Trákie, kolébka bulharského vinařství

Za kolébku vinařství v Bulharsku je považována Trákie, krajina na východě, těsně hraničící s Tureckem a Řeckem. Hrozny se zde pěstovaly už před 3500 roky. Bulharsko bylo ještě v první polovině 20. století čtvrtým největším výrobcem vín ve světě a v sedmdesátých letech dokonce druhým. Bohužel na sklonku komunistické nadvlády zde vinařství i vinohradnictví totálně zakrnělo. V roce 1986 nechala vláda většinu vinné révy vymýtit. Pro nová současná vinařství to bylo svým způsobem štěstí, půda byla ponechána ladem a mezitím se zotavila a s vymýcením vinohradů byly zničeni i škůdci.

Hauptmann a jeho vinařská zkušenost

Hlavním motorem vinařství Bessa Valley je dnes 55 letý pan Hauptmann, který objevil lásku k vínu někdy začátkem 90. let, kdy působil jako investiční bankéř v Merrill Lynch v Londýně, víno ho velmi oslovilo a začalo inspirovat prý během večeře s japonským partnerem. Jeho vlastní vinný sklep obsahuje 16.000 lahví a každý rok dokoupí až 1000 dalších. Většinou se jedná o vína druhých řad z prvotřídních Château. Nebo vína neznámých vinařů, jejichž vinice jsou v těsné blízkosti velkých a úspěšných vinařství. "Stejné místo, stejná půda, ale levnější," doplňuje Hauptmann. Vše za ceny nižší něž 100 EUR.
Hauptmann je v jednom kole. Kolem poledne přijede například z Vídně a druhý den ráno už letí do Prahy. Střídavě pobývá v obou městech. Má také domy v Izraeli a Argentině, kde žije se svou ženou a čtyřmi dětmi. Uprostřed 90. let si uvědomil potenciál Balkánu. "Mnoho prostoru za málo peněz. Levná pracovní síla. Optimální i pro hromadnou výrobu. Vše hlasovalo pro,” říká investor. Koupil počátečních 18.000 hektarů pozemků a začal pěstovat pšenici, účastnil se na projektech v továrnách a dokonce i ve vinařstvích. "Ale můj bulharský partner mě podvedl, naplnil si vlastní kapsy. A já se nikam neposunul."

Další investice po celém světě

Tato zkušenost mu však, obrazně řečeno, nabila zbraň a začal mířit krátce, přesně a rovně. Po celém světě investuje. V Praze vlastní administrativní centrum Biskupský dvůr s největší zahradní pivnicí ve městě, pěstuje tisíce skotu v Argentině, má podíly i ve farmaceutické společnosti v Nizozemsku, která se specializuje na konopné produkty. A se dvěma partnery dodává designovému hotelu Zoo na berlínské Kurfürstendamm nový lesk. Ten roku 2015 obdržel cenu “Hotel of the Year”. A pak je tu samozřejmě opět víno.

Bulharské začátky

V roce 1999 cestoval Hauptmann s hrabětem von Neipperg Bulharskem a hledali optimální místo pro révu. Asi 130 kilometrů jihovýchodně od Sofie byli úspěšní. Údolí Bessa bylo velmi vhodné. Mírné svahy nedaleko řek obklopené horami i dostatek srážek. Kvůli zdějšímu klima zde hrozny zrají o dva až tři týdny déle než v Bordeaux.
Neipperg byl nadšen. Odebral vzorky půdy a nechal je analyzovat. Písčito kamenité jílovité podloží smíchané s vápencem. Perfektní terroir podobný oblasti Bordeaux. Dokonalé.
V roce 2001 investovali téměř 16 milionů EUR do vinic. Další 2 miliony reprezentovala dotace z evropských fondů, protože bylo vytvořeno více než 40 pracovních míst.
Skoupili 300 hektarů od zhruba 1.000 vlastníků pozemků. 134 hektarů osázeli vinnou révou, kterou dovezli z Francie. 700.000 hlav, 5.000 na každý hektar, o něco méně než v oblasti Bordeaux, neboť teploty se vyšplhají v Bulharsku v létě až na 40 stupňů. Tři roky nechali révu růst. Potom postavili vinařství, rozsáhlý komplex ze světlých kamenů, který se rozprostírá nad vinicemi u Černého moře. Dali mu jméno Bessa Valley. K němu pochopitelně náleží sklep, který pojme 105 tanků, každý o objemu deseti tisíc litrů a v téměř tisíci sudech z francouzského dubu zrají i ostatní vína.

Obchodní úspěchy 

Dnešní odrůdy tvoří z poloviny Merlot, čtvrtina Syrah a zbytek pak Petit Verdot a Cabernet Sauvignon. Na trhu se jejich vína prodávají pod názvem Enira. A to v různých kombinacích pěstovaných druhů. Produkce 650 000 lahví ročně, to je Bessa Valley. Brzy určitě stoupne. Chtěji to zkusit i s bílým vínem.
Několikrát do roka cestuje hrabě von Neipperg do Bulharska a je téměř v každodenním kontaktu s vrchním sklepmistrem Svetlozarem Dzhurovem, nechává si posílat vzorky vín z různých sudů, aby mohl tvořit cesty další expanze vinařství.
Většinu lahví prodá Bessa Valley v Bulharsku, přestože vína jsou na bulharské poměry velmi drahá. Standardní víno Enira stojí v obchodě téměř 10 EUR, Reserva 20 a Grande Cuvée bude stát kolem 30 EUR.
Největším odběratelem ve světě je Japonsko, odebere víc než 100.000 lahví každý rok. Následují ho Čína a Hong Kong. Hauptmann má jednoduché vysvětlení. "V Japonsku nakupují výhradně ženy," říká. A vybírají ne podle etikety, ale podle chuti. Běžně si zákazníci víno ochutnají dřív, než si láhev koupí.
Dalším z větších odběratelů je i letecká společnost Lufthansa. Pro svoji business class objednala 88.000 lahví. A vína jsou už po devíti měsících téměř vypitá. Vína z Bessa Valley patří i na palubě letadel k nejoblíbenějším.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania