Přeskočit na hlavní obsah

Francouzský soud pokutoval za falešné rosé



Pokuta deset tisíc EUR

Růžové víno nevzniká smícháním bílého a červeného. Dnes zejména ve Spojených státech velmi úspěšní producenti z francouzského Provence, kteří tvrdě bojovali za uznání jejich rosé vín, byli rozzuření, když EU v roce 2009 krátce umožnila producentům smíchání červeného a bílého.
Vinařské družstvo Vinovalie z jihozápadní oblasti Tarn dostalo pokutu více než 10.000 EUR právě za produkci rosé cestou smíchání dvou vín a tři členové vedení dostali další pokuty od jednoho do pěti tisíc EUR.
Podle rozsudku družstvo Vinovalie v roce 2012 "aby získalo rosé mísilo bílé víno s červeným bez registrace tohoto procesu."

Rozmach rosé

Růže víno je ve Francii velmi populární, zejména v teplejších jižních oblastech, kde muži i ženy vychlazené růžové rádi popíjejí v horkém letním odpoledni. Tato obliba se rozšířila do mnoha dalších zemí a rosé už má podíl na celosvětové spotřebě tichých vín téměř 10%.
Míchání červeného s bílým vínem je dnes ve Francii vnímané jako kacířské a vinaři ho dávno opustili, protože to byla velká překážka pro rozvoj trhu s ním. Do té doby zákazníci rosé vnímali jako víno málo kvalitní.

Jiná technika

Tvorba rosé je ve skutečnosti mnohem složitější a dosáhnout výrazný růžový odstín vyžaduje speciální techniku. Po rozdrcení červených hroznů se červené slupky nechají macerovat v bílém moštu po dobu několika hodin a po dosažení správného odstínu se teprve odstraní.
Produkce růžového mícháním bílého a červeného je povolena v nových světových producentských oblastech jako je Jižní Afrika, Austrálie nebo Kalifornii, ale i tam je extrémně vzácná a je odsuzována většinou výrobců.
Družstvo Vinovalie sdružuje 470 vinařů s 3.800 hektary vinic.
Štítky:

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.
Pokračovat+

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben
Pokračovat+

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania
Pokračovat+