Přeskočit na hlavní obsah

Francie navrhne zrušení hospodářských sankcí - když Rusko přestane používat Champagne a Cognac

Politické a obchodní souvislosti sankcí

Emmanuel Macron
Francouzský ministr ekonomiky, průmyslu a informačních technologií Emmanuel Macron hovořil na lednovém zasedání Rusko-francouzské hospodářské, finanční, průmyslové a obchodní rady o možnosti zrušení evropských hospodářských sankcí. Podmínkou ale nebylo jen plnění Minských dohod, ale také ustoupení od označování ruské alkoholické produkce pojmy Champagne, Cognac a Calvados."Ministr na schůzce o tématu opravdu mluvil a bylo jasné, že Francouzi chtějí dosáhnout zákaz používání označení Champagne, Cognac a Calvados pro ruské výrobky," potvrdila Natalija Zolotych, viceprezidentka Opory Ruska, asociace středního a malého podnikání, která na zasedání byla také přítomná.

Ruské obavy z hospodářských důsledků

Podle Ljubova Kirila, zástupce vedoucího Federální služby pro ochranu duševního vlastnictví (Rospatent), po zasedání vznikla rusko-francouzská pracovní skupina, která s jeho úřadem provede studii.
"Podíváme se na různé koncepce a přístupy k provedení takové studie. Je třeba prověřit celou řadu aspektů, včetně konkurenčního prostředí na trhu s alkoholickými nápoji. Podle jeho výsledků by měly být formulovány závěry o připravenosti ruské ekonomiky (producenti i spotřebitelé) vzdát se využívání generických termínů Cognac, Chamapgne i Calvados při označování alkoholických nápojů," řekl Kiril.
Již dnes platí, že nápoje určené na vývoz nesmí tato označení nést v latince, ale zákaz jejich používání v azbuce Francie původně nepožadovala.

Francie chce využít příležitost

"Přišli s návrhem, že jsou připraveni hovořit o zrušení sankcí, pokud bychom přestali používat tato označení v ruském přepisu. Nevím, nakolik může mít Paříž vliv na zrušení evropských sankcí, ale myslím, že se Francouzi prostě rozhodli využít příležitosti," řekl Igor Bucharov, prezident Federace restauratérů a hoteliérů.
"Vidí, že jen ruský producent Abrau-Durso prodá asi 20 milionů lahví ročně, a chtějí získat tento trh. Moet & Chandon náhle uvolnil polosladké a sladké Champagne. Pro Francii je to nesmysl, je zřejmé, že spoléhají na ruský trh," doplnil Bucharov.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania