Přeskočit na hlavní obsah

Budou už francouzská vína "přírodní"?

Diskuse je zahájená

Francouzský Institut national de l'origine et de la qualité (INAO), odpovědný za osvědčení původu u potravinářských výrobků a vín (včetně uznání AOC) otevřel diskusi o ekologické výrobě vína.
Domnívá se, že termín "přírodní víno" (vin nature nebo vin naturel) je nadužívaný, říká Eric Rosaz, vedoucí oddělení "vína, cidery a lihoviny" v INAO.
Padesát vinařů sdružených v Asociaci přírodních vín, Association des Vins Naturels (AVN) a přijalo v roce 2011 "závazek vinaře". "Takových vinařů je mnohem víc, ale nemáme žádné představy ani o jejich počtu ani o objemu produkce," připouští Rosaz.

Přírodní vína ještě stále proti proudu

Přírodní víno, jak stanovuje AVN, pochází z vinic pěstovaných v organickém nebo biodynamickém režimu. Sklizeň je povinně manuální. Pro fermentaci jsou povoleny pouze přírodní kvasinky a vinař nesmí dodat další vstupy, jsou tolerovány pouze malé dávky síry, přirozeně vznikající při kvašení.
Označení "přírodní víno" někdy vadí konvenčním vianřům, protože využití termínu "přírodní" navozuje dojem, že ostatní vína přírodní nejsou.

Označení pro "přírodní víno"

"Diskuse bude dlouhá a citlivá," předpovídá Eric Rosaz. Cílem je především zaplnit právní vakuum, neboť tento trh se vyvíjí, a takto označovaná vína jsou v módě zejména v restauracích mladých kuchařů v Itálii a trend se šíří i ve Spojených státech, například v Oregonu.
Předběžný návrh zní označovat tato vína na etiketách "issue d'une vinification naturelle", které by nahradilo poptávku po využití termínů "naturel" nebo "naturele", které jsou nyní zakázané.

V Jižní Africe je diskuse ukončená

Stejná diskuse proběhla v Jižní Africe a regulační orgány už poptávce po speciálním označení těchto "přírodních vín" v srpnu loňského roku vyhověly a pro několik nových označení ustanovily pravidla. Důvodem byl tlak několika malých výrobců, kteří registrovali velkou poptávku po svých odlišných vínech, ale nemohli je označit textem na etiketě. V tomto tedy jihoafričtí vinaři své francouzské kolegy předběhli.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania