TTB zkoumala náš odhad množství nalévaného vína
Americká státní agentura Alcohol and Tobacco Tax and Trade Bureau ve studii, kterou pro ni zpracovali výzkumníci Doug Walker a Laura Smarandescu z Iowa State University a Brian Wansink z Cornell University, dospěla k závěru, že tvar sklenic, jejich objem a další faktory ovlivňují množství nalévaného vína.
Pro svůj výzkum zvolili standardizovanou vinnou sklenici o objemu 5 uncí (asi 142 gramů). Ale kdo odhadne, jaké množství vína této váze nebo objemu přesně odpovídá? Málokterý z dobrovolníků uměl tohle množství odhadnout.
Výzkumníci pozorovali chování celkem 73 respondentů, kterým podávali vína do 504 různých sklenic a výsledky porovnávali s výše uvedenou standardizovanou sklenicí. Zkoumali i vliv dalších podmínek, jako je nalévání v kuchyni, obývacím pokoji, na terase, ve stoje či v sedě a mnoho dalších faktorů.
 |
| Andreas Dengs - pixelio.de |
Naléváme víc. Ale kdy?
Studie odhalila, že zúčastnění nalévali v průměru o 11,9% víc do cibulovitého skla, o 12,2% víc, když víno nalévali do sklenice stojící na stole a o 9,2% víc bílého vína než červeného. To co ovlivňuje množství nalévaného vína není jen tvar sklenice, ale dostatek místa na jídelním stole, vysoké, úzké nebo široké sklářské tvary nebo odlišnosti v přítomnosti různých osob, ať už jde o rodinu, přátele nebo osamělé nalévání.
Dobrovolníci více nalévali do sklenic spíš vyšších a širokých až baňatých. Víc také nalévali, když stáli než když seděli. A optický klam zvaný "Delboeuf" (po švýcarském matematiku a psychologovi Josefu Leopoldu Delboeuf Remi), ovlivňující lidi barevným kontrastem, stál za většími nalévanými objemy bílého vína než červeného.
Výzkum z Cambridge
Závěry amerických výzkumníků korespondují se závěry britské výzkumnice Theresy Marteau z University of Cambridge. Ta se však zaměřila nikoli na vliv sklenic a dalších faktorů na množství nalévané, ale na vliv velikosti skenice na množství zkonzumované. Z větších sklenic vypijeme až o 9% vína víc, aniž bychom to zaznamenali.