Přeskočit na hlavní obsah

Ani whisky ani arak. Vodka.

Na syrském pobřeží nahradila vodka tradiční arak

Pro obyvatele Latákie, města na pobřeží Středozemního moře na severozápadě Sýrie, je příjezd ruských sil podporujících režim Bašára al-Asada proti vzbouřencům požehnáním. Válka pustošící Sýrii od roku 2011 zničila zdejší ekonomiku a turistický ruch. 
"Před válkou se tady pila především whisky a arak. Ale s příchodem Rusů je to vodka," říká dvaatřicetiletý Ihab. V nabídce obchodu jeho otce nahradila láhve tradiční vinné pálenky vodka a on sám se naučil pár ruských slov jako "spasiba".
"Je to skutečně neočekávané, naše tržby se zvedly o více než o pětinu, a navíc Rusové nesmlouvají," směje se Ihab. 

Po celá desetiletí mají Moskva a Damašek skvělé ekonomické, politické a vojenské vztahy. Ruské námořnictvo má vojenskou základnu v Tartusu a několik důstojníků syrské armády bylo vyškolených v Rusku.

Alkohol ve vojenské prodejně

Od konce září vzlétají letadla z ruské vojenské základny Hmeimim v blízkosti Latakie. Ve vojenské prodejně visí na stěně ruská vlajka. Mladý prodavač Mohamed přivítal příchod vojáků a nárůst tržeb o 70%. Podle něj si ruští vojáci kupují malé portréty Asada, které v prodejně nabízí. "Stali se našimi přáteli, pokud sem příjdou, vždycky pozdraví," řekl prodavač, který se také naučil pár slov rusky.

Restaurace Russia

Haidar otevřel v Latakii restauraci "Rusko" na začátku prosince. U jejího vchodu vlaje ve větru ruská vlajka. Jídelní lístek je psaný v azbuce a tento devětadvacetiletý muž si najal ruského profesora, aby proškolil jeho zaměstnance. "Hledám kuchaře, který by vařil ruskou kuchyni. Reklamy a nové nabídky dělám jenom rusky," říká nadšeně restauratér. "Rusové se tu pohybují a baví ve dne v noci."
Vojáky syrského režimu takové chování dráždí. "Bojujeme tu téměř pět let a nikdy jsem neviděl restauraci s názvem "Sýrie" nebo "Syrská armáda", i když jsme vítězili," říká jeden z nich.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania