Přeskočit na hlavní obsah

Novinka proti vinnému kameni v láhvích ve schvalovacím procesu

Sedimenty vinného kamene na dně lahví trh netoleruje

Samozřejmě, že poučení spotřebitelé vědí, že tento sediment nemá vliv na kvalitu vína v chuti nebo ve vůni. Nicméně působí negativně na estetický dojem z vína. Proto naprostá většina spotřebitelů neuznává tyto krystaly jako naprosto přirozenou součást vína. Taková vína budou odmítat stejně jako by odmítali vína s pískem, sklem nebo čímkoli jiným. 
Proto většina vína na trhu prochází nějakým procesem, který zajistí, že se v láhvi vinný kámen nesrazí. Metody předejití jeho vzniku jsou podchladit víno na teplotu, při které dojde k vynucenému vysrážení vinného kamene a následně ho mechanickou filtrací odstranit, nebo přidat kyselinu metavinnou, která zvyšuje rozpustnost vinného kamene ve víně a snižuje tak možnost jeho vypadávání.
Bohužel je oboje časově a energeticky náročné a proto drahé. To vedlo k hledání řady alternativních způsobů.

Alternativa přírodního původu

StabiWine je projekt EU, který do procesu zavádí polyaspartát (PPA), což je polymer přírodního původu. Na konci letošního března tuto metodu prezentovali výzkumníci vedení OIV a tato prezentace je prvním krokem v procesu k jejímu schválení. 
Po jejím případném schválení v OIV a jeho členských zemích může nastat paradoxní situace. Přestože PPA je běžnou přísadou hnojiv, není ve Spojených státech povolena jako potravinářská přísada. Vína, produkovaná ve členských státech OIV a ošetřená touto látkou, nebudou pravděpodobně moci být uváděna do oběhu ve Spojených státech, dokud tato látka nebude ve Spojených státech povolená.

Čínské souvislosti 

V té souvislosti je rovněž zajímavé, že před pár dny zveřejnila OIV překlady svého The Compendium of International Methods of Analysis of Wines and Musts do čínštiny. Přestože Čína členem OIV není. Je to však součástí politiky, aby i Čína tyto zásady přijala a usnadnila tak cestu vínům z členských zemí OIV do Číny a naopak čínské producenty přiměla respektovat enologické zásady platné ve většině států vinařského světa.
Štítky:

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.
Pokračovat+

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben
Pokračovat+

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania
Pokračovat+