Přeskočit na hlavní obsah

Výsledky Mezinárodní profesionální soutěže vín a lihovin v Moskvě

XIX Международный профессиональный конкурс вин и спиртных напитков

V Moskvě se ve dnech 16. až 20. listopadu uskutečnil XIX. ročník Mezinárodní profesionální soutěže vín a lihovin se záštitou OIV. V soutěži se sešlo celkem 297 vzorků, z toho 128 tichých vín, 65 šumivých vín a 105 lihovin od producentů z 16 zemí. Nebo ze 14 nebo ze 13, jak se to vezme.
V prezidiu soutěže vedle tří ruských vědeckých pracovníků zasedli i Jean-Marie Aurand, generální ředitel OIV, a Tatiana Svinartchuk, vedoucí oddělení ekonomiky a práva OIV. Hodnotitelé v jednotlivých komisích byli převážně z Ruska, po jednom byly zastoupené Bělorusko, Bulharsko, Kazachstán, Francie a Německo.
Celkem bylo uděleno 84 medailí, z toho 73 Zlaté a 11 Stříbrných.


Gold Silver Celkem
Arménie 3 1 4
Austrálie 1 1
Bělorusko 3 1 4
Francie 4 4
Gruzie 1 1 2
Itálie 1 1
Kazachstán 1 1
Moldavsko 2 2
Rakousko 1 1
Rusko 49 5 54
Španělsko 1 1
Ukrajina 6 3 9
Celkem 73 11 84

O úspěších zemí střední Evropy v podstatě ani nelze hovořit, přihlašovateli těch několika soutěžících vzorků byli jejich ruští importéři. Oproti tomu je na výsledkovou listinu dráždivější pohled geopolitický.

Mezinárodní souvislosti

Obě gruzínské medaile připadly producentovi z Abcházie, obě moldavské získali dva producenti z Podněstří a všechny ukrajinské medaile si odvezli producenti z Krymu včetně vinařství Massandra přímo řízeném ruským prezidentem.
Jean-Maria Aurand se během své návštěvy setkal s náměstkem ministerstva zemědělství Sergeyem Levinem, který mu představil vládou přijatý program rozvoje ruského vinohradnictví. Jeho realizace zdvojnásobí plochy vinohradů do roku 2020 až na celkových 140 tisíc hektarů.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania