Přeskočit na hlavní obsah

Růžové trendy: vývoj produkce, spotřeby a exportu rosé vín

Na 38. World Congress of Vine and Wine v Mainzu avízoval generální ředitel OIV Jean-Marie Aurand, že v závěru října představí zprávu o trendech vín rosé, ze které ještě v červenci poskytl několik základních faktů.
Je závěr měsíce a trendy a závěry před pár dny OIV v Paříži prezentovala.

Růst spotřeby rosé

Světová spotřeba růžového vína dosáhla 22,7 mhl v roce 2014, což představuje od roku 2002 nárůst o 20%. Francie a Spojené státy jsou hlavními spotřebiteli růžových vín s 8,1 a 3,2 mhl v roce 2014. Spotřeba růžového vína poklesla pouze v několika zemích, které jsou však pro celkovou spotřebu vína historicky důležité: Itálie, Španělsko a Portugalsko. Spotřeba rosé se stává globalizovanou a k jeho konzumaci se připojila řada nových zemí včetně Spojeného království (od roku 2002 nárůst 250%), Švédsko (750%), ale také Kanada (120%) nebo Hong Kong (250%).
Největší nárůst spotřeby rosé zaznamenala v posledních letech Francie: + 2,5 mhl mezi lety 2002 a 2014, kde se jejich podíl na celkové konzumaci tichých vín zvýšil z 17% v roce 2002 na 30% v roce 2014.
Trendy spotřeby táhnou mladé věkové skupiny a s výjimkou Brasílie mezi příznivci mírně převažují ženy nad muži.

Nárůst produkce růžového vína

Za rok 2014 se globální produkce růžového vína bez šumivých vín odhaduje na 24,3 miliónů hektolitrů (mhl), což je 9,6% z světové produkce vína. Díky zvýšené spotřebě rosé tak výroba růžového vína v posledních letech vzrostla.
Plných 80% celosvětové produkce růžového vína dodávají producenti z pouhých čtyř zemí: Francie (7,6 mhl v roce 2014), Španělsko (5,5 mhl), Spojené státy (3,5 mhl) a Itálie (2,5 mhl).

Více než 1 ze 3 lahví rosé nyní překračuje hranice

Od roku 2002 globální export růžového víno trvale roste, když v roce 2014 dosáhl 9,8 mhl. Vývoz je stimulovaný vysokou poptávkou v hlavních spotřebitelských zemích a zemích, které ho samy neprodukují, především země jako Spojené království, Nizozemsko a Belgie. 

Zpráva tak potvrzuje i letošní trendy, které v srpnu hlásily Spojené státy a další země.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania