Přeskočit na hlavní obsah

Prezident vinohradnické velmoci odmítl večeřet v Elysejském paláci kvůli sklence vína

Francouzi jsou pobouřeni: oficiální státní večeře bez vína?

Íránský prezident Hassan Rúhání zahajuje čtyřdenní turné po Itálii a Francii, když navštíví Evropu jako první íránský prezident za posledních deset let. Návštěva Paříže proběhne ve dnech 16. a 17. listopadu, kde se očekává jeho proslov v UNESCO.
"Prezidenta oficiálně přijme francouzský prezident François Hollande v úterý ráno," řekl íránský prezidentský mluvčí Parviz Esmaili.
Rúhání však odmítl účastnit se úterní státní večeře, protože se má při jídle podávat víno.

Halal menu bez alkoholu

Ačkoli Írán požádal o halal menu, které je obvykle bez alkoholu, Francie nebyla ochotná učinit tento ústupek, protože by byl zcela v rozporu s tradicí oficiálních státních obědů a večeří.
Poradci Hollandeho neskrývali svou frustraci nad problémem, který označují jako "směšný". "Tento program je ještě třeba dokončit," řekl zdroj blízký francouzskému prezidentovi. Francouzská delegace má koncem tohoto týdne odcestovat do Íránu, aby dohodla detaily Rúháního návštěvy.
Vína ale ke státním večeřím patří. Před třemi týdny si čínský prezident Xi Jinping a jeho hostitelka britská královna během státní večeře připili anglickým šumivým vínem, bílým burgundským, Bordeaux, Vin de Constance a portským.

Kdo je ve sporu

Podle posledních údajů je Írán se svými 223 tisíci hektary vinohradů devátým největším globálním pěstitelstvím, když jejich rozlohou předčil i Chile. Plocha francouzských vinohradů je třiapůlkrát větší a dosáhla 792 tisíc hektarů. Svou rozlohou Francii předčily jen první Španělsko a druhá Čína.
Výnosnost íránských vinohradů je poněkud nižší, v mezinárodním srovnání je Írán desátým největším producentem světa. Jenže z íránských hroznů v Íránu neprodukují víno. Dvě třetiny sklizně se zkonzumují jako čerstvé hrozny a jedna třetina jako sušené hrozinky.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania