Přeskočit na hlavní obsah

Hennessy v Rusko zvítězil, žaloba proti němu zamítnuta

Soud zamítl žádost ruské společnosti ve sporu o značku Hennessy

Soud pro práva duševního vlastnictví Ruské federace odmítl tvrzení společnosti "Přehlídka hvězd" proti slavnému francouzskému koňaku společnosti Societe Jas Hennessy & Co, ve které ruská společnost žádala, aby v Rusku skončila právní ochrany značky Hennessy ve třídě 3 podle Niceské dohody (parfémy).
Societe Jas Hennessy & Co je majitelem ochranné známky k produktům Hennessy pro třídy 3, 18 a 25 Niceského třídění až do 1. července 2023. "Přehlídka hvězd" tvrdila, že žalovaná neměla používat značku pro třídu 3 za poslední tři roky.

Parfém Hennessy

Společnost "Přehlídka hvězd" v žalobě poukázala na to, že je výrobce parfémů a má skutečný záměr používat označení Hennessy pro své výrobky. Na její objednávku byly dříve vyrobené parfémy se slovním označením Hennessy, ale nyní je jejich výroba pozastavená. Společnost podala na Rospatent žádost o zápis slovního označení Hennessy pro věci třídy 3.

Motivy rozsudku

Žalovaná namítala, že společnost "Přehlídka hvězd" zneužila svého práva a ukázala zlý úmysl, když navrhla v této věci soudu žalobu. Soud zamítl žádost a potvrdil argumenty žalované. Společnost "Přehlídka hvězd" použila záměrně kontroverzní ochrannou známkou bez souhlasu jejího majitele k označování svých výrobků, řekl soud. Parfémy s označením Hennessy naznačují úmysl uvést spotřebitele v omyl, aby v očích spotřebitelů žalobce i žalovaná vypadali jako jediný výrobce různých druhů výrobků pod značkou Hennessy.

Historie značky

Cognac Hennessy založil v roce 1765 kapitán Richard Hennessy, sloužící v irské brigádě armády Ludvíka XV. V roce 1971 se Hennessy spojil s Moet & Chandon - největším výrobcem šampaňského, a v roce 1987 se staly součástí holdingové společnosti Louis Vuitton Moet Hennessy, která se specializuje na výrobu luxusního zboží a luxusních nápojů.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania