Přeskočit na hlavní obsah

Valpolicella se vrací k původnímu způsobu vedení révy vinné

Změna

Italské vinařství Masi Agricola po třech letech zvažování a sledování rozdílů mění způsob vedení révy vinné, aby zlepšilo produkci hroznů pro svá Amarone.
V Evropě rozšířený jedno nebo dvouramenný Guyot, v Česku známý jako rýnsko-hesenské vedení, nahrazuje tradičním italským pergolovým vedením Trentina, čímž se vrací k vinařským přístupům starých Římanů.
Toto staronové vedení produkuje hrozny s více antokyany a méně tříslovinami a odstraňuje riziko přezrání. Nedávná tříletá studie ukázala, že zejména na vrcholu léta mohou být hrozny pod Trentina vedením až o 20 stupňů chladnější, než hrozny pěstované s vedením Guyot.

Rozdíly

To je důležitý rozdíl v teplých svazích Valpolicella vinic, kde se hrozny pěstují a později na stojanech suší, aby produkovaly koncentrovaná Amarone vína.
Na druhou stranu, hrozny z Guyot vinic mají méně barviv, ale více tříslovin, v důsledku silnější slupky, která je chrání před větším slunečním zářením.
Vedení má vliv i na termín sběru: hrozny v Guyot vedení jsou sklízeny o 15 dnů dříve, než ty z Trentiny. Klíčové je právě pomalejší dozrávání, které spolu s absencí slunečního svitu produkuje hrozny, které jsou vhodné pro delší proces sušení - appassimento - což je klíčem k vytvoření koncentrovaného vysoce kvalitního Amarone.
Masi Agricola hodlá všechny vinohrady postupně změnit na vedení Trentina. A to i přesto, že je o 40 % nákladnější než Guyot, protože všechny práce v Trentině se musí provádět ručně a hustota keřů révy vinné je nižší - s Trentinou je to 3 500-5 000 keřů na hektar oproti 4 500-10 000 s Guyotem.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania