Přeskočit na hlavní obsah

V Mainzu začíná 38. světový kongres vína a vinné révy. Kdo bude vidět?


Kongres

Dnes večer v pět začíná registrací a slavnostní recepcí 38. ročník World Congress of Vine and Wine. Koná se v německé Mohuči, Porýní-Falc, Rheinland-Pfalz a potrvá až do 10. července.
Kongres zahájí 6. července v 11:00 Jean-Marie Aurand, generální ředitel OIV, a po něm již budou následovat příspěvky vystupujících rozdělené do čtyř kategorií: Pěstitelství, Vinařství, Ekonomika a Právo, Bezpečnost a Zdraví.

Neformální večery

Kromě přednášených příspěvků je zaznamenáníhodný úterní večer „Sparkling wine made in Germany“, pořádaný producentem Henkell & Co.-Gruppe v jejich sklepích ve Wiesbadenu, který má svou nepřehédnutelnou produkci šumivých i tichých vín také v Česku. Následující večer prožijí účastníci v Kloster Eberbach v Eltville a večer předcházející v Alte Lokhalle Mainz.

Příspěvky a jejich autoři

Během kongresu zazní 133 deseti- až dvacetiminutových odborných příspěvků, na kterých se podílejí autoři z 23 zemí. Mnoho témat je lákavých i z pohledu producentů a obchodníků Střední a Východní Evropy, porovnejme však jejich schopnost rozšířit témata o příspěvky vlastní:


Viticulture  Oenology Economy and Law Safety and Health Celkem
Německo 11 15 10 4 40
Itálie 3 4 8 4 19
Turecko 7 1 2 10
Francie 2 3 4 1 10
Španělsko 3 4 3 10
Brazílie 3 2 3 8
Argentina 3 1 4
Arménie 1 1 2 4
Portugalsko 2 1 1 4
Rumunsko 3 1 4
Gruzie 2 1 3
Rakousko 1 2 3
Čína 1 1 2
Peru 1 1 2
Švýcarsko 2 2
Austrálie 1 1
Belgie 1 1
Nizozemsko 1 1
Japonsko 1 1
Polsko 1 1
Rusko 1 1
Řecko 1 1
Spojené státy 1 1
Celkem 40 43 38 12

Členy OIV je 46 zemí včetně Česka nebo Slovenska a do diskuse jich tedy přispěje polovina. Z přehledu je však zřejmé, že svá témata nacházejí a zde prezentují i menší a malé vinařské země.
Gruzie například referuje o tématu Biologické a technologické charakteristiky gruzínských vín a odrůd, Arménie Posouzení vzdělávacích potřeb vinařů a systémů řízení vinařství v Arménii, nizozemský příspěvek nese název Úloha degustace v nákupním procesu a z Polska se nese téma Sociálně-ekonomický význam neziskových organizací v rozvoji vinařství - případ Polska.
Odborná stopa zanechaná zde Čechy, Slováky, Maďary nebo Slovinci je krapet menší, než stopa Belgičanů, Japonců nebo Rusů. Nula.
Možná to všechno souvisí.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania