Přeskočit na hlavní obsah

Krize na ruském trhu s vínem

Krize

V důsledku geopolitických změn, hospodářských sankcí a vnitřních potíží ruská centrální banka 16. prosince 2014 bez varování zvýšila úrokové sazby z 10,5% na 17% a rubl volným pádem spadl až k psychologicky důležité hranici 100 rublů za euro.
Dopad na trh s vínem byl okamžitý.
Všichni distributoři to pocítili a začali reagovat. Přestože stávající marže 100% až 200% byly zdánlivě vysoké, hradily se z nich vstupní platby a zpětné bonusy, marketing, platy a logistická rizika. Reakce obsahovala jak pokles marží a cen, tak prodloužení doby splatnosti. Vše dovršily komerční úvěry, které dosahovaly i 30% úrokové sazby. Tržby poklesly o 50%.

Reakce spotřebitelů

Spotřebitelé zareagovali předpokládatelně. Prémiové značky se prodávají, ale v menších objemech. Ve střední třídě zákazníci očekávají chytré nákupy a distributoři hledají nabídky vín v rozpětí 1,50 až 10,00 €. Dopad na restaurace a vinotéky není zatím tak dramatický, možná je jen zpožděný, ale i zde se již projevují úpravy sortimentu.

Reakce producentů a distributorů

Aby neodešli z trhu, poskytují někteří producenti jak odklady plateb, tak i masivní slevy, mnohdy až ve výši 50%. Přesto má mnoho distributorů potíže, snižuje platy, stavy zaměstnanců i výdaje na marketing, ale i krachují. Na druhou stranu to vytváří nové příležitosti, kterých se chopili menší distributoři a dovážejí nabídky s nižšími cenami z butikových vinařství a prostřednictvím kontaktů se sommeliery je nabízí ve speciálních restauracích v Moskvě a Petrohradě.

Ruští vinaři

Bude zajímavé sledovat, co z této situace vytěží tuzemský vinařský průmysl, rozšířený o vinohrady Krymu, které ale paradoxně bylo jednou z příčin uvedeného kolapsu.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania